A máme tu další díl našeho seriálu o zbraních. Dnes si představíme si jednu z nejoblíbenějších zbraní rusherů. Poprvé byl vyroben v roce 1921, ovšem US Army nějak zvlášť neoslnil. Zaveden do výzbroje USMC byl až v roce 1928 po menších úpravách které snížili kadenci jako Thompson M1928. Měl přední pistolovou rukojeť a bubnový zásobník na 50 nábojů. Největší věhlas však získal v rukou kriminálních živlů za prohibice ve třicátých letech.[/head] Obrázek gangstera z Chicaga by bez něj nebyl úplný V roce 1942 bylo nutné v rámci úspory důležitých materiálů a zefektivnění výroby zjednodušit konstrukci. Výsledkem byl Thompson M1 s dynamickým závěrem, později i s pevným zápalníkem Thompson M1A1. rozdílem patrným na první pohled je napínací páka závěru - u prvního modelu nahoře, u dalších na pravé straně zbraně. Přestaly se používat i bubnové zásobníky (údajně z důvodu hlučnosti - při nočních hlídkách v něm chřestily náboje) a byly nahrazeny je zásobníky klasického tvaru na 20, případně 30 nábojů. Zbraň byla mezi vojáky oblíbena - byla spolehlivá, střílela již zmiňovaným nábojem 45 ACP a při troše tréninku se s ní dalo střílet od bokus překvapivou přesností. Oblíben byl zvláště v Tichomoří, protože se s ním v džungli dobře zacházelo a na krátké vzdálenosti, na které se bojovalo ve většině případů, byl naprosto ideální. Kadence byla zhruba 700 ran/min. Ve výzbroji se v omezených počtech vyskytoval ještě ve Vietnamské válce.

A moje pocity z této pušky při hraní Call od Duty.
Výhody: Zbraň je na blízko velice účinná a rychlá samozřejmě se dá docílit i na dálku docela dobré přesnosti.. Na rush neznám lepší zbraň nejen že je velice lehká ale celkově je velice dobře promakaná.
Nevýhody: Jediná nevýhoda která mě napadá je ta že ji na gz v TDM používá každá lamka :D

Stát: USA
Délka: 82 cm
Dílka hlavně: 26,7 cm
Váha: 4,75 kg
Kadence: cca 700 ran/minutu
Náboj: .45 ACP
Kapacita zásobníku: 20/30 nábojů

Dnes přidávám do našeho miniseriálu americkou zbraň M1 Garand. Americký konstruktér John C. Garand patentoval v roce 1930 samonabíjecí pušku, která byla dále zdokonalena ve spolupráci se státní zbrojovkou ve Springfieldu.Konečně v lednu 1936 po dlouhých zkouškách americká armáda oficiálně zavedla tuto zbraň do své výzbroje namísto pušky opakovačky Springfield 1903. Byla to pevná, spolehlivá zbraň, umožňující různé použití na bitevním poli Puška M1 pracovala na principu odběru plynů z hlavně ústí,táhlo pístu ovládalo otočný závěr, zásobovaný náboji z pevné schránky ve středu pažby.Nabíjela se 8náboji,které byli spojené páskem.Ale nevýhodou této zbraně bylo to,že se nedala znovu dobýt při polovičně vystříleném zásobníku Výsadkáři za druhé světové války si jako elitní jednotky mohli vybrat zbraně-nejoblíbenější u nich byla právě M 1 Garand. Od zavedení této pušky v roce 1936 až do vstupu USA do války v prosinci 1941 dostala armáda pouze několik tisíc pušek M1, ale v průběhu války se rychle rozšířila a její celková produkce dosáhla čtyř milionů.

Mé pocity s touto zbraní ve hře:
Je to určitě výborná puška na dálku.Je velice přesná a pohyblivost je taktéž výborná.Stačí i jedna rána na zabití.Ale mezi jeho nevýhody patří jak už jsem psal,že se nedá dobíjet.A určitě se nehodí v boji na blízko.Pokud proti vám vyběhne rusher(a není to zase taková lamka)tak jste hned mrtví,ale najdou se i skilleři,kteří si to s touto zbraní dávají i na blízko.

Náboj.............7,62 x 63 mm
Délka ....................1106 mm
Délka hlavně............610 mm
Hmotnost..................4,30 kg
Zásobník............................8
Způsob střelby....................Jednotlivé výstřely

Tak já navážu na rraka a do našeho mini seriálu o zbraních přidám německou zbraň MP44.Je to automatická puška v níž se spojili vlastnosti samopalu,pušky a kulometu.Měla označení Maschinenpistole 42 (H).V malém množství ji dostali divize SS Leibstandarte,Das Reich a Totenkopf koncem roku 1942. Vylepšená verze přišla jednotkám do výzbroje o rok později pod označením MP43.V poli se ukázalo,že je to přesně taková zbraň,kterou vojáci potřebuj! A tak roku 1944 byla zahájena hromadná výroba v prakticky nezměněné podobě s názvem MP44.(Hitler nařídil zbraň přejmenovat na Sturmgewehr 44-STG 44).Tato zbraň byla přednostně vydávána jednotkám SS. Stejně ale byla tato zbraň vzácnost a tak se vymyslel organizační řád:Velitelé shromažďovali všechny MP44 u sebe tak,jak k jednotce přicházeli,aby je pak v případě protiútoku přidělili elitním četám s nimiž se počítalo jako s nouzovou zálohou.Takové jednotky SS pak vynikali daleko větší palebnou silou=vítězství nad masou!! :) A navíc její tvar připomíná trochu AK-47 :))

Moje pocity ve hře:Myslím si,že patří k nejlepším samopalům v CoD,je velmi účinná na blízko i na dálku.

Stát: Německo
Délka zbraně: 940cm
Váha: 5,22kg
Účinný dostřel: 400m
Ráže: 7,92x33 kurz
Úsťová rychlost: 650m/s
Zásobník: 30 nábojů

V pokračování našeho miniseriálu o zbraních si představíme další povedený kousek z CoD a to Bren Light Machine Gun neboli Bren LGM. L4A4 je poslední verzí legendárního BRENu (Brno-Enfield, původní místa výroby), jedné z nejlepších zbraní 2. světové války. Ve 30. letech hledala britská armáda náhradu za dosavadní lehký kulomet Lewis, a po náročných testech vybrala československý ZB 26, který přesvědčil svou odolností a spolehlivostí. Zbraň byla upravena na britskou ráži .303, zavedena do výzbroje Velké Británie , a po vypuknutí války i do ostatních zemí Britského společenství a řady dalších spojeneckých armád. V průběhu války potvrdil BREN své kvality na bojištích Evropy, Afriky a Asie a stal se tak východiskem pro mnohé poválečné konstrukce. V samotné britské armádě byl v 50. letech opět upraven na jinou ráži, 7,62*51mm NATO, označení BREN změněno na L4 a v této podobě sloužil do 80. let, kdy začal být nahrazován lehkým kulometem L86. Kulomet pracuje na principu odběru plynů z vývrtu hlavně. Zbraň střílí z otevřeného uzávěru, který se uzamyká vykývnutím závorníku. Charakteristickým rozpoznávacím znakem je shora umístěný zásobník.
Spoušťové ústrojí umožňuje pouze střelbu dávkami, ale pomalá kadence dovoluje krátkými stisky spouště jednotlivé výstřely. Hlaveň s pochromovaným vývrtem lze snadno a rychle vyměnit pomocí nosné rukojeti. Na plynové trubici upevněná dvounožka umožňuje svým pootočením odstranění zplodin střelby. Na ústí hlavně je tlumič výšlehu plamene. Mířidla tvořená rámečkovým hledím a jednoduchou muškou jsou vyosena doleva kvůli svisle umístěnému zásobníku.

A moje pocity z této zbraně při hraní Call od Duty.
Výhody: způsobuje při zásahu velké poškození je velmi přesná i na velké vzdálenosti. Při střelbě přes mířidla i přes kříž se dá po nějaké době hraní s touto zbraní zvládnout i přesná střelba na střední a bližší vzdálenosti.
Nevýhody: pomalý pohyb s touto zbraní v rukou. Pomalejší přebíjení zásobníků. Při zamíření je přes půl monitoru vidět jen zbraň což mně osobně dost štve.

Stát: Britain
Délka: 115 cm
Délka hlavně: 63,5 cm
Váha: 10 kg
Efektivní dostřel: cca 800 m
Kadence: cca 500 ran/minutu
Ráže: 7.7mm
Kapacita zásobníku: 30 nábojů
Úsťová rychlost: 731 m/s

Po delší době tu máme další díl seriálu o zbraních. V dnešním díle si představíme britského STENA. Druhá světová válka přinesla konečný přechod od pušek k masovému používání samopalů, což bylo pro britskou armádu roku 1939 jistě velmi bolestivé. Spojenými státy byly dodávány samopaly Thompson ve velkých množstvích, přesto však byly velmi nákladným řešením daného problému, dokonce i po zlevnění a zjednodušení jejich výroby (viz článek o Thompsonu).
Britská armáda se stále se zvětšujícím množstvím vojáků potřebovala zbraň, jejíž výroba by byla jednoduchá a především levná. Samopal Lanchester, britská kopie německého samopalu MP28, byl spěšně předán do výroby a v roce 1940 vydáván jednotkám právě včas pro bitvu o Francii, nicméně neměl žádný z predikátů, kterých bylo třeba.

Jednoduchá konstrukce, částečně inspirovaná ukořistěnými německými samopaly, byla navržena majorem R. V. Sheffieldem a H. J. Turpinem, kteří zbrani dali jméno, společně s továrnou Enfield, která ji vyráběla (S - Sheffield, T - Turpin, EN - Enfield).
Zbraň měla ráži 9 mm, byla 76,2 cm dlouhá a vážila 3 kg. Dosahovala kadence 550 ran za minutu, munice byla uložena ve dvaatřicetiranných zásobnících. Celý samopal se skládal z pouhých 47 částí, z nichž jen dvě, závěr a hlaveň, musely být strojně opracovány.

První samopaly byly vydány jednotkám v roce 1941. I přes to, že některé části musely být upraveny, samopaly STEN svůj americký protějšek Thompson v severozápadní Evropě zcela nahradily před invazí do Normadie.

Původní verze Mk. I s tlumičem plamene, dřevěnou pažbou a sklopnou přední pažbičkou, neměla příliš dlouhý život, zkrácený verzí Mk. II, která byla naopak vyráběna v desítkách tisíc kusů a počet těchto samopalů, vyráběných ve Velké Británii a v Kanadě, nakonec dosáhl dvou milionů. Díky možnosti namontování tlumiče se STEN stal prvním samopalem na světě s takovou úpravou. Velká množství těchto zbraní byla proto vyrobena pro zvláštní jednotky.

Varianta z roku 1944, Mk. III, měla ještě jednodušší konstrukci, navrženou firmou Liner Bros., výrobcem hraček. Byla to patrně nejlepší verze tohoto samopalu, nebyla však vyráběna ve velkých množstvích. Mk. V byla pak zvláštní verzí pro výsadkové jednotky - měla dřevěnou pažbu a pistolovou pažbičku, byla také doplněna přední pažbička a nástavec na bodák.

Výhody i nevýhody přinesla podobnost s německým MP40. Stejná ráže s jeho německým protějškem umožnila samopalu Sten možnost použít stejnou devítimilimetrovou munici. Na druhou stranu, zásobník založený na stejném systému byl často příčinou zaseknutí zbraně, samopal take často sám spustil, pokud byl upuštěn na zem, což bylo příčinou mnoha náhodných zranění a často dokonce smrti.

I přes zmíněná vylepšení se STEN nestal příliš populárním. Byl přezdíván "instalatérovou noční můrou" pro svou podobnost kusu trubky, i přes svou neoblíbenost poskytl vojákům ty služby, pro které byl vyroben.

A moje pocity z této zbraně při hraní Call od Duty.
Výhody: Je velice lehká a tudíž se sní můžete dost rychle pohybovat.. Při střelbě přes mířidla je docela přesná a navíc má i docela dobrou kadenci..
Nevýhody: Mně tato zbraň přijde spíše jako prskátko nedá se sni zas tak dobře střílet.. Ubírá snad nejméně ze všech zbraní.. Tato zbraň u mě celkově nezískala moc dobrou pověst.

Stát: Britain
Délka: 762 mm
Váha: 3 kg
Efektivní dostřel: cca 762 m
Kadence : cca 550 ran/minutu
Ráže: 9 mm
Kapacita zásobníku: 30 nábojů
Úsťová rychlost: 382 m/s

Sten Gun Mark II

Sten Gun Mark II

Sten Gun Mark III

Sten Gun Mark V

V pokračování našeho seriálu o zbraních z call of duty bych vám rád představil PPSH 41.. Přesto bych rád začal jeho předchůdcem a to PPD34/38.. V roce 1934 byl do výzbroje přijat samopal PPD 34, jehož konstrukce vycházela z německého MP 28 a finského Suomi vz 31. Byl komorován na sovětský náboj 7,62x25 , střílel z bubnového zásobníku na 71 nábojů. V roce 1938 proběhla menší modernizace, ovšem základní neduh těchto zbraní – komplikované podávání nábojů ze zásobníku a z toho plynoucí poruchovost se nepodařilo zcela odstranit. Měla ho vyřešit až verze PPD 40, což se také stalo, ovšem po vyrobení zhruba osmdesáti tisíc kusů byla jeho výroba zastavena ve prospěch PPSH 41. Tím se konečně dostáváme k zmiňovanému ^2PPSH 41^^. Byl to nejrozšířenější a pravděpodobně nejlepší sovětský samopal. Vzhledově se podobá svému předchůdci PPD, jde ovšem o zcela jinou konstrukci . Používal buď klasický zásobník na 35 nábojů, nebo bubnový na 71. Ohromující je na něm kadence- neuvěřitelných 900 ran/min (stejná jako MG 34!) Od roku 1941 do roku 1947 se ho vyrobilo kolem 5 milionů kusů. Byl dokonce zaveden i v německé armádě jako MP 717(r), případně překomorován na náboj 9mm Luger, upraven na používání zásobníku z MP 40 a označen jako MP 41 (r).

A moje pocity z této pušky při hraní Call od Duty.
Výhody: Velkou výhodou je rychlá střelba a zásobník na 71 nábojů. Z touto zbrní je rushovaní úplná radost fakt neznám lepší zbraň na rush. Já osobně teda z PPSH moc nehraju protože sním moc neumím.. Tato zbraň je velice účinná na blízko. Dále je výhodou taky rychlá chůze..
Nevýhody: Nevýhoda této zbraně je asi jen ta že není zas tak přesná..

Stát: Rusko
Délka: 808 mm
Dílka hlavně: 265 mm
Hmotnost: 5,400 kg (s bubnovým zásobníkem)
Hmotnost plného zásobníku(bubnový): 1,840 kg
Hmotnost plného zásobníku(tyčový): 0,680 kg
Efektivní dostřel: cca 300 m
Maximální dostřel: cca 750 m
Kadence: cca 900 ran/minutu
Ráže: 7,62 mm (také 7,63 mm Mauser)
Kapacita zásobníku: 71 nebo 34 nábojů
Úsťová rychlost: 430 m/s

V pokračování našeho miniseriálu o zbraních si představíme další povedený kousek z CoD a to odstřelovací pušku Mosin vzor 1891/30 se zaměřovačem PU. Odstřelovací puška Mosin byla v roce 1932 zavedena do výzbroje Rudé armády. Od standardní pušky Mosin vzor 1891/30 se liší dolů ohnutým držadlem závěru, kvalitnějším zpracováním hlavně, menšími povolenými tolerancemi při výrobě a optickým zaměřovačem PU s 3,5x zvětšením, zaměřovačem PE s 4x zvětšením nebo zaměřovačem VP. Během druhé světové války byla nasazena Rudou armádou na všech bojištích a osvědčila se jako kvalitní odstřelovací puška, která sloužila až do 60.let, kdy ji nahradila odstřelovací puška Dragunov. Mírně upravený model odstřelovací pušky Mosin označený jako odstřelovací puška vzor.54 používala dlouhá léta československá armáda.

A moje pocity z této pušky při hraní Call od Duty.
Výhody: velmi přesná při střelbě jak z optikou tak bez. V klidu se dá trefit i bez optiky na větší vzdálenost. Na jednu ránu při lepším zásahu okamžitá smrt. Myslím si že kdo se sní naučí tak nepotřebuje žádný samopal bohatě mu postačí tato zbraň. V rukou zkušeného hráče je to fakt nebezpečná hračka.:o)
Nevýhody: malá kapacita zásobníku pomalejší nabíjení a ne zas tak rychlá chůze.

Stát: Rusko
Délka zbraně: 123 cm
Délka hlavně: 72,9 cm
Váha zbraně s optickým zaměřovačem 3,5xPU: 4,0 kg
Efektivní dostřel: cca 1000 m
Maximální dostřel: cca 2000 m
Ráže: 7,62mm
Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů
Úsťová rychlost: 865 m/s